Rukavice na motorku: typy, ochrana a výběr podle sezóny

Rukavice na motorku bere spousta lidí jako poslední položku výbavy, na kterou zbydou peníze. Přitom ruce jdou při pádu k zemi jako první. Reflex je jasný, člověk se instinktivně chytí dlaní, a právě dlaň, klouby prstů a zápěstí to schytají nejvíc. K tomu se přidává druhá, každodenní role: v chladu ruce tuhnou, prsty přestávají cítit páčky a jízda se rychle stává nepříjemnou a méně bezpečnou.

Nabídka i ceny se mění každou sezónu, proto nemá smysl řešit žebříček modelů. Podstatnější je vědět, na co v obchodě sáhnout a proč – jaké typy existují, jak se liší letní a zimní pár, co dělá dobrý chránič a jak trefit velikost.

Proč se na rukavicích nevyplatí šetřit

Padnete-li v rukavici z tenké látky nebo v obyčejné pracovní rukavici, materiál se o asfalt sedře během okamžiku a kůže pod ním jde s ním. Odřená dlaň se hojí týdny a bolí při každém pohybu. Zlomený nebo vykloubený prst vyřadí ruku na dlouho.

Kromě pádu řeší rukavice i únavu. Za rychlosti fouká do rukou studený vzduch, prsty prochladnou a ztrácejí cit. Studená ruka pomaleji mačká brzdu i spojku a hůř drží plyn. V dešti se k tomu přidá mokro. Dobré rukavice tohle drží pryč a ruka zůstane funkční celou trasu.

Pár, který za něco stojí, není nejdražší položka výbavy. Oproti helmě nebo kvalitní bundě jde často o zlomek ceny. Přesto právě tady lidé sahají po nejlevnějším kusu bez chráničů, i když ruce potřebují ochranu stejně jako hlava.

Letní, zimní a přechodné rukavice

Jeden pár na celý rok nefunguje dobře. Letní a zimní rukavice řeší opačné problémy a kompromis mezi nimi má své hranice.

Letní rukavice mají za úkol chránit a přitom nechat ruku dýchat. Bývají z tenké kůže nebo prodyšné textilie, často s perforací, tedy sítí drobných dírek, kterými prochází vzduch. Jsou kratší, lehčí a nabízejí nejlepší cit v prstech. V horku jsou jasná volba. Jakmile ale teplota spadne pod zhruba patnáct stupňů nebo začne pršet, přestávají stačit.

Zimní rukavice jsou silnější, zateplené a řeší hlavně chlad a vodu. Mívají membránu, tedy vrstvu, která nepropustí vodu dovnitř, ale nechá odejít vlhkost od ruky. K tomu izolační výplň. Za tepla ochranu vykupujete horší citlivostí a objemem, v zimě ale bez nich ujedete jen pár kilometrů, než ruce ztuhnou. Kdo jezdí od jara do podzimu a přes zimu motorku odstaví, druhý zateplený pár tolik neřeší.

Přechodné rukavice se snaží pokrýt jaro a podzim. Bývají mírně zateplené, částečně odolné proti dešti a představují rozumný kompromis pro proměnlivé počasí. Nejsou tak vzdušné jako letní pár ani tak teplé jako zimní, ale v období, kdy se ráno mrzne a odpoledne hřeje, dávají smysl.

Celoročnímu jezdci se v praxi osvědčí dva páry, letní a zimní. Kdo jezdí jen v teplé půlce roku, vystačí s jedním kvalitním letním párem a případně lehkými přechodnými rukavicemi na chladná rána.

Krátké a dlouhé manžety

Rukavice se dělí i podle délky manžety, tedy části, která kryje zápěstí. Rozdíl není jen v stylu.

Krátká manžeta končí hned za zápěstím a schová se pod rukáv bundy. Nasazuje se rychle, bývá pohodlná ve městě a k městskému stylu se hodí. Zápěstí ale nechává hůř chráněné a při pádu se může okraj bundy a rukavice od sebe odtáhnout.

Dlouhá manžeta sahá kus přes zápěstí a překrývá se s rukávem bundy. Lépe drží ruku pohromadě, brání vniknutí kamínků a vzduchu a při smyku po zemi drží víc na místě. Je typická pro sportovní a cestovní rukavice. Za vyšší ochranu platíte pomalejším nasazováním a o něco větším objemem u zápěstí.

Pro jízdu mimo město a vyšší rychlosti je dlouhá manžeta rozumnější. Ve městě na pomalé popojíždění někomu vyhovuje krátká. Bezpečnější volbou zůstává delší varianta, hlavně u prvního páru.

Chrániče kloubů a dlaně

Dobrá rukavice nedrží ochranu jen v tloušťce materiálu. Rozhoduje tvrzené vyztužení tam, kam dopadá největší náraz.

Na hřbetu ruky bývá chránič kloubů prstů. Kryje kotníky prstů, které při dopadu na tvrdo praskají velmi snadno. Chránič může být z tvrdého plastu, z pružné hmoty nebo z kovu, a měl by být pevně ukotvený, ne jen volně našitý. Zkuste na něj v obchodě zatlačit a ohnout ruku v pěst, ať víte, že neomezuje pohyb a přitom drží na místě.

Druhé kritické místo je vnější strana dlaně u malíčku a hrana zápěstí. Právě sem dopadá váha při typickém pádu, kdy se člověk chytí rukou. Kvalitní rukavice sem dává zpevnění nebo takzvaný slider, tedy kluznou vložku, po které ruka sklouzne místo toho, aby se zasekla a zkroutila zápěstí. Zaseknutá ruka se totiž zlomí spíš než ta, která po povrchu klouže.

Dlaň bývá zesílená druhou vrstvou kůže nebo odolného materiálu, protože se dře nejvíc a zároveň jí procházejí švy. Švy uvnitř dlaně by neměly tlačit ani se odírat o řídítka. Ochrana prstů jako celku se u obyčejných modelů často podceňuje, přitom prst mezi řídítky a zemí nemá kam uhnout.

Existuje evropská norma pro ochranné motorkářské rukavice, obdoba homologace u helmy. Rukavice, které jí odpovídají, mívají uvnitř štítek s příslušným označením a někdy údaj o úrovni ochrany. Přesné značení a jeho výklad se v čase upravují, takže konkrétní stav si ověřte v obchodě nebo u výrobce.

Materiály a jejich rozdíly

Nejčastější materiály jsou kůže a technická textilie, u lepších rukavic jejich kombinace.

Kůže dobře odolává oděru, tvaruje se podle ruky a s odstupem drží tvar. Je oblíbená u sportovních a letních modelů. Nevýhodou je, že sama o sobě není vodotěsná a v dešti nasákne. Musí se udržovat, jinak vyschne a ztvrdne.

Textilní rukavice bývají levnější, hned od začátku pohodlné a dobře se s nimi kombinuje membrána proti vodě. V oděru obvykle nedosahují kvalitní kůže, proto se odolnost řeší výztuhami na exponovaných místech. Řada dobrých rukavic proto míchá obojí, kůži tam, kde jde o oděr, a textilii kvůli pružnosti a odvětrání.

U zimních a cestovních rukavic hraje roli membrána. Vodotěsná membrána udrží ruku v dešti suchou, ale zhoršuje prodyšnost, takže v horku se v ní ruka potí. Proto se nehodí do letního páru. Vodotěsnost není navěky a časem, hlavně po sedření vnějšího materiálu, začne rukavice v dešti promokat.

Jak trefit velikost

Rukavice musí sedět těsně, ale nesmí škrtit. Volná rukavice se za jízdy kroutí, dělá záhyby v dlani a při pádu se může stáhnout z ruky. Příliš těsná zase tlačí, brání pohybu prstů a ruka v ní rychle unaví.

Velikost se určuje podle obvodu dlaně přes klouby prstů, případně podle délky ruky, a čísluje se buď obvodem v centimetrech, nebo velikostmi S až XXL. Tabulky se u výrobců liší, stejně jako u helem, takže se řiďte změřeným rozměrem a tabulkou dané značky, ne jen písmenem.

Při zkoušce dejte pozor na konce prstů. Mezi špičkou prstu a koncem rukavice nemá zůstat velká volná kapsa, ale prst se nesmí ani opírat. Sevřete ruku v pěst jako na řídítkách. Materiál se má napnout přirozeně, nikde nesmí ostře tlačit přes klouby a chránič má zůstat na svém místě. Nová kožená rukavice se prvních pár jízd trochu poddá, takže úplně volnou raději nekupujte.

Vyzkoušejte i to, jak se rukavice ovládá. Prsty musí zvládnout zmáčknout páčky, otočit klíčkem a ideálně i ovládat displej, pokud ho na motorce máte. Zimní rukavice bývají tlustší, takže si ověřte, že v nich vůbec dosáhnete pohodlně na blinkr a klakson.

Na co si dát pozor

Nejčastější chyba je koupě rukavic bez chrániče kloubů jen kvůli ceně nebo pocitu, že „to na město stačí“. Právě v pomalém provozu se padá běžně a ruce jdou k zemi vždy. Chránič kloubů a zpevnění dlaně by měl mít i letní pár.

Druhá věc je jeden pár na celý rok. Letní perforovaná rukavice v zimě neochrání před chladem a promokne, zimní zase v horku upeče. Kompromis funguje jen v úzkém pásmu počasí. Kdo jezdí celoročně, ušetří na komfortu i bezpečí, když má dva páry.

Pozor i na velikost kupovanou přes internet naslepo. Rukavice se špatně odhaduje podle tabulky a padnutí pozná člověk až na ruce. Kupujte tam, kde jde zboží vrátit, a nezkoušejte je v dešti nebo venku, dokud si nejste jistí, že si je necháte.

A nezapomeňte na údržbu. Kožené rukavice po promoknutí nesušte na topení ani přímo na slunci, ztvrdnou a popraskají. Nechte je uschnout volně a občas ošetřete přípravkem na kůži. Vodotěsnost i pružnost tím vydrží déle.

Shrnutí

Rukavice na motorku patří k výbavě, kterou má smysl řešit hned na začátku, ne až nakonec. Vsaďte na pár s chráničem kloubů a zpevněnou dlaní, pro jízdu mimo město spíš s delší manžetou. Letní a zimní provoz řešte odděleně, jeden univerzální pár dobře nezvládne obojí.

Velikost volte těsnější, ale bez tlaku, a rukavice vždy vyzkoušejte naživo se sevřením ruky v pěst. Konkrétní čísla kolem cen, norem a jejich platnosti se mění, takže aktuální stav a doporučenou úroveň ochrany si ověřte u prodejce nebo výrobce dané rukavice.